Prosinec 2010

Vánoce letos povedly...

27. prosince 2010 v 21:42 | Lilien Finn Lupin-Snapeová |  Muj deník

Vánoce se letos opravdu povedly. Nejenom že jsem dostala tolik vytoužený podvazkový pás a návleky ve stylu Bellatrix, dostala jsem knihu Harry Potter filmová kouzla!
Hned ten večer jsem ji přečetla, no musím uznat že je opravdu dobrá..:)

No, už zase něco povídám.
Takže co se týče blogu, trošku jsem  předělala oblíbené povídky.
Co se týče povídky ,,Všichni školou povinni" mám napsáno dalších pět kapitol, jenom jsem líná je přepsat do počítače. V nejbližší době očekávejte alespoň jednu další kapitolu.




Veselé Vánoce

24. prosince 2010 v 16:17 | Lilien Finn Lupin-Snapeová |  Muj deník

Veselé Vánoce všem návštěvníkům mého blogu,
ať se Vám splní vše co si přejete!

S přáním krásného prožití vánočních svátku Lilien Finn Lupin-Snapeová

► Ať pod stromečkem najdete vše, co jste si přáli a i když ne, nebuďte smutní... Vánoce přeci nejsou jen o dárcích! Užijete si radostný, rodinný večer!


Emma Watson -2010- New Phot in Japanese magazine AnAn

18. prosince 2010 v 17:30 | Lilien Finn Lupin-Snapeová |  Emma Watson


Emma Watson -2010- Woman's Wear Daily (by Robert Mitra)

18. prosince 2010 v 17:28 | Lilien Finn Lupin-Snapeová |  Emma Watson




Divoký večírek u Malfoyů

5. prosince 2010 v 14:19 | Lilien Finn Lupin-Snapeová
V Malfoy Manor to dnes žilo. Bella oslavovala úspěšnou misi, kde umučila a rozmetala milovskou rodinu. K její
oslavě se připojuje i Lucius, Draco a Narcissa.
---------------------------------------------------------------------------------------

,,Copak že jste tak veselý?"ptala se Cissa, když do jídelny vtrhla vysmátá Bella s Luciusem.
,,Umučili jsme pár milovských šmejdů, kdyby si slyšela jak fňukali ." hlásala Bella a začala se smát.
,,Ach tak" odvětila Cissa.
,,To sis to asi náramně užila,viď?" ptal se vcházející Draco.
,,Draco, synu. Být tebou tak bellu moc nedráždím. Víš čeho je schopná." Upozornil Lucius.
Draco se jen pohrdavě usmál a radši už nic nekomentoval.
,,Tak já vám něco přičaruju" řekla Narcissa.
Mávla rukou a na stole se objevila láhev whisky. O chvíli a pár skleniček déle se Narcissa začala plazit po Luciusovi a přemístíli se, nejspíš do ložnice. V jídelně zůstala Bella s Dracem, která měla v sobě trošku víc alkoholu než ostatní, se začala přibližovat k Dracovi.
,,Tak co Dráčku, už jsi někoho měl?" ptala se výsměšně Bella.
,,Nevím, co ti potom je!" křikl na ni Draco.
,,Takže neměl, já jenom že bych tě toho tvého ,,problému" mohla zbavit." Řekla Bella.
Draco se na ni divně podíval, ale v tu chvíly ho Bella začala líbat. Začala se svlékat, Draco ji napodoboval.
,,Teď uvidíš co umím" řekla Bella a sedla si na stůl.
Draco k ní přišel, přitáhl si ji k sobě a …
Jako první se vzpamatovala Bellatrix.
,,Né, že o tom někomu řekneš" řekla.
Oblékla se a odešla. Draco ji po chvíly následoval. Mezitím co šel do svého pokoje myslel na to co se před chvíli stalo. ,,Sladká Bella" pomyslel si. Když míjel pokoj svých rodičů zaslechl tiché vzdechy.

Vánoční dess

4. prosince 2010 v 9:39 | Lilien Finn Lupin-Snapeová |  Muj deník
Ahojky,
jak jste si jistě všimli je tu předělaný dess. Naladila jsem ho do vánočního duchu :)
Snad se líbí :)
                                                                                                 xoxo Lili 

3. První hodiny a trable s Bellou

1. prosince 2010 v 17:16 | Lilien Finn Lupin-Snapeová |  Všichni školou povinni
První den byl vskutku roztěkaný, lítala jsem z jednoho konce školy na druhý, z učebny do učebny… Jako první hodinu jsem měla dvouhodinovku lektvaru s profesorem Křiklanem, pak kouzelné formule s Kratinorem, přeměňování s McGonagallovou, bylinkářství s Prýtovou a létání s Hoochovou. Mezitím jsem stihla poslat dopis rodičům.
Z celého dne se mi nejvíce líbilo přeměňování. Profesorka McGonagallová nám dala za ůkol přeměnit sirku v jehlu a naopak.
,,Dobrý den. Vítám vás na první hodině přeměňování. Tento předmět je stejně důležitý jako kouzelné formule. Oba tyto předměty jsou pro život kouzelníka zcela podstatné a nepostradatelné. Dost řečí. Ted´ vám vysvětlím co budete dělat." Řekla profesorka McGonagallová a předvedla názornou ukázku.

Musím říct že ani lektvary nebyli nudné. Profesor Křiklan je…má svůj styl učení. Lektvary jsme měly společně se Zmijozelem. Při té příležitosti jsem si myslela že si popovídám s Bellou, jenže ta nejspíš byla jiného názoru.
,,Ahoj Bello" řekla jsem.
,,Co chceš?!"
ozvalo se mi.
,,Už nic." Odpověděla jsem.
,,Tak proč mě otravuješ?" řekla Bella a otočila se ke Zmijozelským.
Slyšela jsem ji říkat něco o pitomém nebelvíru.
Nymfadora je řekla: ,,Já ti to povídala."
,,To je jedno. Jdeš do knihovny? Chci jsi půjčit něco o přeměňování." Řekla jsem.
,,Tak jo." Odpověděla Dora.
V knihovně jsme strávily dlouhou dobu. Když jsme odcházely bylo těsně před večeří, byl čas akorát tak dojít do společenské místnosti a uklidit si půjčené knihy.
Honem jsem s Dorou spěchala do Velké síně, když jsme si sedaly zaslechla jsem křik. Ozýval se od zmijozelského stolu. Nebyla jsem jediná, kdo se tam kouknul.
Původce toho jekotu byla Bella a nějaká blonďatá dívka. Bella se na dívku dívala jako na otravný hmyz, který ji bzučí u ucha. Nejspíš se ty dvě hádaly. Bellatrix si všimla, že se na ni kouká skoro celá jídelna, tak se utišila. Dál už jsem jim nevěnovala pozornost a začala jsem si
povídat s Dorou. Po večeři jsme se odebrali do společenských místností.

Další den byl trošku klidnější než ten předešlí. Jako první hodinu jsem měla dějiny čar a kouzel, pak kouzelné formule, obranu proti černé magii, věštění a jasnovidectví.
Zbytek týdne proběhl stejně klidně jako tento den.
Konečně byl víkend. V sobotu mi Arien přinesla dopisy od rodičů a Remuse. Dala jsem jí pamlsek a pak odlétla. Doufám že to nebude hulák, pomyslela jsem si.
Pomalu jsem dopis otevřela a začetla se.

,,Drahá Lili,
Děkujeme Ti za skvělý dopis. Jak tak koukáme tak asi nemáš moc času nazbit, jinak by jsi psala častěji. Ne to byl vtip! Jen se i nadále ( doufáme že se učíš!)pilně a dobře uč. Gratulujeme Ti k Nebelvíru. Jsme na Tebe
pyšní.
                  S láskou máma a táta."
Druhý dopis byl od Remuse, krátký a stručný dalo by se říct.

,,Milá sestřičko,
Gratuluji Ti k Tvé nové koleji. Nedělej průšvihy ( jako bys je někdy dělala, viď?)
                                                   Tvůj ,,milující" bratr Remus J. Lupin"

Hned jak jsem si ty dopisy přečetla tak jsem začala psát.

,,Milý rodiče,
Je pravda že nemám moc času, když mám volno tak se učím, sedím v knihovně nebo si povídám s Nymfadorou Tonksovou. Chodí do stejné koleje jako já a jsme spolu na pokoji.
Jsem tu teprve týden a už se mi stýská.
                         Vaše Lili"

O Bellatrix jsem se radši nezmiňovala. Pak jsem napsala Remusovi.

,,Můj drahý bratříčku,
Děkuji za gratulaci. Neboj se, žádné průšvihy nemám a doufám že nebudu mít.
Už se těším až Tě uvidím.
                      Ze srdce Lilien F. Lupin"

Oba dopisy jsem složila do obálky a šla do sovárny. Našla jsem Arien a přivázala jí k nožce dopisy. Sova vzlétla do výšky a byla pryč. Zbytek víkendu jsem strávila s Nymfadorou.
Z hodin, z knihovny a z přestávek se staly stereotypy. Ještě že existovala soví pošta, alespoň Remus mi psal něco zajímavého. Na rozdíl od rodičů, které nejvíc zajímala škola, můj prospěch a tresty.
Zbýval pouze měsíc do Vánočních prázdnin, které jsem měla strávit doma. V půlce listopadu napadl první sníh, Bradavice v tu dobu byly ještě krásnější než předtím.
Měsíc utekl jako voda a začali prázdniny. Cesta z Bradavic byla zdlouhavá…
Byli jsme s Nymfadorou tak zabrané do rozhovoru, že jsme si nevšimli, že jsme na nádraží dokud vlak nezastavil.
Vystoupila jsem a uviděla rodiče jak se ke mně hrnou, vyšla jsem jim naproti. Jako první mě objala matka se slovy: ,,Tolik jsi mi chyběla, drahoušku."
S otcem jsem si řekla tiché ,,Ahoj a chyběla jsi mi." Alespoň z toho nedělá takové drama jako matka.
,,Kde je Remus?" ptala jsem se.
,,Tady jsem." ozvalo se za mnou.
Otočila jsem se a tam stál Remus s vozíkem s mými věcmi z Bradavic.
Na něho jsem se těšila nejvíc, taka taky taková byla moje reakce.
Obejmula jsem ho s takovou radostí, že mě musel brzdit, abych ho neumačkala.
Rodiče už chtěli jít, jenže já jsi vzpomněla na Nymfadoru. Poprosila jsem je aby chvíli počkali a vydala jsem se ji hledat. Za okamžik jsem ji našla, zřejmě měla stejné umysli jako já.
,,Ahoj Doro, bude se mi stýskat." Řekla jsem a objala ji.
Ona mě napodobila, akorát se slovy: ,,Mě taky."
,,Nechci ani přemýšlet co budeme dělat až budou letní prázdniny." Řekla jsem.
,,To nevím" odpověděla mi.
,,Hezké svátky" hlásala jsem.
,,Hezká svátky" opakovala Dora.

Naposledy jsme se na sebe podívaly a rozešli se ke svým rodinám.

E-Bradavice