Lily Mikaelson Diary - 1. New Orleans

24. června 2014 v 10:02 | Lilien |  diarylily

Jsem tu, opravdu tu jsem. Stojím ve Francouzské čtvrti. S tou nenápadností jsem si to rozmyslela, překvapím Klause tím že jsi to nakráčím přímo k němu. Nebo raději počkám až mě objeví...netuším co mám dělat,za posledních 200 let je to poprvé.
"Bourbon" říkám si o pití v prvním baru co jsem našla. Mám žízeň, ne tu po vodě nebo chlastu, ale po krvi, lačním po krvi. Rozhlížím se a hledám z koho se můžu napít.


Hmmm...modrooký bloňdák v dohledu. Vydávám se k němu a vysílám pohled, snad se chytí. Slyším jak mu tluče srdce a zrychluje dech,zvedá se,jde za mnou,chytil se. Líně se otočím,mrknu na něj a jdu směrem k záchodům,následuje mě. Hned jak dveře klapnou vrhám se na něj,proč jsi před lovem neužít,že? Líbám ho a blížím se ke krční tepně kde krev pulzuje,odtahuji se a s chutí se zakousnu. Ten příliv teplé krve je k nezaplacení. Někdo by řekl že po takové době co žiji už po krvi nelačním,ale já krev miluji. Skvělé jako vždycky. Odcházím a opět usedám k baru,když v tu chvíli si ke mě někdo přisedne,už ho chci odpálkoval ale je mi povědomí.
"Marceli?"
"Lily Mikaelson,čemu vděčím za tu návštěvu NO? Připojuješ se k ostatním?" ptá se ironicky.
"Uvidím jak mě uvítají,jestli stejně jako ty tak se otáčím a jdu si po svým."
"Ale,ale copak Klaus netuší že se jeho malá sestřička vrací zpět do hnízda?"
"Neví a taky to tak zůstane,dokud sama nebudu chtít aby o mě věděl." odpovím.
"Tak o tom pochybuji." ozve se za mnou.
"Klausi!"
"Lily."
"Řekla bych že tě vidím ráda,ale nerada lžu."
"Být tebou moc si pusu neotvírám,víš čeho jsem schopný. Jak slyším mě si vidět nechtěla,co chceš?"
"Chci vidět Rebekah a Elijahu."
"Naše přeživšé sourozence." říká a já se na něj ušklíbnu.
"Jestli mě nechceš naštvat ještě víc,tak se ubytuješ u nás. Rodina má být pospolu,to jsi pamatuj."
"Díky. Pamatuj že tam nejdu kvůli tobě,ale kvůli Rebekah, já se tě nebojím Niku." prohlásím.
"Jsem rád,že si rozumíme." na to se otáčí k Marcelovi.
Zvedám se a naštvaně odcházím. Co jsi myslí? Že z něj všichni padnou na pr*el,protože je všepáchající Klaus Mikaelson?
Jdu k našemu sídlu,rozhoduji se jak se ohlásím. Rebekah vždy měla ráda překvapení,proto jsem si vymyslela geniální plán. Hádam že má pokok tam kde před lety. Nabírám upíří rychlost a vpadnu k ní.
"Niku,vypadni ať chceš co chceš,nemám na tebe náladu!"
"Ehm,ehm" otáčí se,ženský hlas nečekala.
"Lily!"
"Rebekah,tolik jsi mi chyběla."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Wer Wer | E-mail | Web | 31. července 2014 v 21:55 | Reagovat

Nápad celej poviedky sa mi páči :-) Návrat dlho nevidenej sestry, stretnutie po rokoch, to je fajn. Ale príde mi, že je tam dosť veľké pásmo priamej reči, riadok za riadkom a to je trochu... unavujúce. Chcelo by to medzi tú priamu reč doplniť ešte niečo naviac. Nejaké pocity, opisy, myšlienky... Tak ako to máš na začiatku, skús niečo vtesnať aj medzi tie dialógy :-)
Kedy bude ďalšia časť?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

E-Bradavice